Která zvířata společně adoptujeme?

Medvěd lední - LEDEN 2021

Medvědi jsou vůbec největší žijící suchozemští predátoři planety. V čele mezi všemi druhy se umístil medvěd lední, který dosahuje až čtyřikrát větší hmotnosti než lev.  

Chov tohoto druhu v pražské zoo započal v roce 1932, tedy již rok po otevření zoo. O deset let později (konkrétně 20. 12. 1942) se v ní podařil první umělý odchov ledního medvěda na světě. Samička dostala jméno Sněhulka. O tomto úspěchu vyšla i kniha. Na české vydání se však čekalo až do roku 2012.

Do roku 2018 se podařilo odchovat 7 mláďat. Ke konci roku 2017 i 2018 žila v zoo trojice medvědů ledních (Tom, Berta a Bora).

Samice Bora se však v průběhu roku 2019 potýkala se závažnými zdravotními problémy (mrtvice). Po ochrnutí pravé části těla se však její stav již nepodařilo zlepšit, a tak veterinář provedl 28. 8. 2019 eutanazii (ve věku 32 let). Základní životní údaje: narozena v Zoo Vídeň 20. 11. 1986, příchod do Zoo Praha (ze Zoo Dvůr Králové) 10. 9. 1997; nejprve společně se samcem Alíkem a jeho dcerou Pú v letech 2001-2005 pár s Alíkem (do jeho úmrtí); matka Berty, od roku 2009 do smrti společně v trojici s dcerou Bertou a Tomem.

Na konci srpna 2019 tak v Zoo Praha žili dva medvědi lední.

Expozice medvědů ledních, skládající se z dvojice na sebe navazujících výběhů, je umístěna v horní části zoo, poblíž pavilonu Indonéská džungle. Výběh je umístěn na klimaticky teplém místě, pro ochlazení slouží medvědům od roku 2015 ledovač. V budoucnu je plánována výstavba nové rozsáhlejší expozice v příhodnější lokalitě - v nejchladnější severozápadní části areálu - v rámci plánovaného expozičního celku Arktida. Počítá se se samostatnými výběhy pro samce a samici, vždy včetně bazénů. Součástí má být též podvodní tunel atraktivní pro návštěvníky.

Gorila nížinná - ÚNOR 2021

Její tvář je holá, pouze nad očima má mohutné obočí. Vedoucí samci mají stříbřitý pás srsti na zádech. Je nejmenší z goril, samec v přírodě dorůstá do výšky 150 cm a hmotnosti 150 kg, samice 150 cm a 140 kg.

První gorila přišla do Zoo Praha v roce 1963. Současný pavilon byl otevřen v roce 2001, o rok později jej zasáhla ničivá povodeň, a tak po následné rekonstrukci začala vznikat současná chovná skupina. Zoo Praha je jedinou českou zoo, kde se daří gorily rozmnožovat. První mládě se tu narodilo v roce 2004 a jednalo se o samičku Moju. Další úspěšně odchovaná mláďata následovala v letech 2007, 2010, 2011, 2012 a 2016. Na konci roku 2018 bylo chováno osm jedinců (čtyři samci a čtyři samice).

Gorily nížinné jsou skupinoví živočichové, nežijí samostatně. Lze je vždy spatřit ve společnosti s druhými, s nimiž mají silné sociální vazby. Žijí v přísně strukturovaných rodinných skupinách o počtu 5 až 15 zvířat. Takováto rodina sestává z vedoucího samce, jeho samic a ještě nedospělých mláďat. Až mláďata dospějí, z rodinné skupiny odcházejí a hledají si sobě podobné jedince k založení vlastní rodiny. Gorily nížinné vedou v podstatě usedlý život, při cestě za potravou urazí denně jen pár stovek metrů. Během dne i noci odpočívají v hnízdech z větví stavěných na zemi nebo nízkých stromech. Jejich nízká pohybová aktivita se projevuje i při chovu v zoo, kde při dostatku potravy nemají potřebu dalšího pohybu a nekontrolovaně tloustnou, dosahují pak až dvojnásobné váhy než v přírodě.

Pohled na dospělého samce vyvolává strach, ovšem gorily nížinné jsou naprosto mírumilovná, neagresivní zvířata. Jen velice zřídka dochází ke střetu mez jednotlivými skupinami na pomezích teritorií, jež mají rozlohu asi 20 km². Většinou takovéto setkání končí vzájemným zastrašováním a následným ústupem. Samec ovšem může fyzicky napadnout člověka v případě, že vyhodnotí jeho přítomnost jako přímé ohrožení rodiny, která nemá kam ustoupit. Ke vzájemnému dorozumívání používají širokou škálu výrazů tváře, gestikulaci a hlasové projevy, kterými vyjadřují hněv i radost. V porovnání se šimpanzi je však rozsah vyjadřovacích schopností menší.

Gepard - BŘEZEN 2021

Šelma, známá jako nejrychlejší suchozemské zvíře a může vyvinout rychlost okolo 100 km/h

Zoo Praha chová gepardy od roku 1933. První mláďata se narodila roku 1972. Velmi úspěšnou se stala samice Brita - porodila 27 potomků (značnou část úspěšně odchovala).

V roce 2010 a 2011 postihla chov gepardů peritonitida, kvůli čemuž muselo dojít k přerušení chovu a příchodu nových zvířat.

Do roku 2017 včetně se narodilo 64 mláďat.

Samice Savannah odchovala mláďata v roce 2014 čtyřčata, narodila se 21. 11. 2014. Dne 15. května 2017 přišla na svět paterčata (2 samci, 3 samice), která byla sedmnáctým vrhem u gepardů v historii zoo.[16] Otcem byl samec Ben (z dánského Ebeltoftu), matkou opět Savannah (z britského Colchesteru). Kmotry mláďat se v srpnu 2017 stali sprinter, několikanásobný mistr světa Pavel Maslák.

Samci dostali jména Sida, Sama a Sola, samice byly pokřtěny jako Jessi a Jenny.

Na počátku roku 2018 žilo v zoo 9 gepardů (5 samců a 4 samice).[20] V květnu 2018 se narodila čtyřčata - tři samci a jedna samice. Pokřtěna byla v rámci výroční slavnosti 28. 9. 2018. Kmotry se stali zástupci hlavního města Prahy a atlet Jakub Holuša. Gepardí samci dostali jména Frodo, Finn a Flash, samička byla pokřtěna jako Felis. Na konci roku 2018 bylo chováno osm samců a pět samic.

Dlouhou dobu žili gepardi v horní části zahrady v místech, kde jsou dnes výběhy hyen. Od roku 2004 obývají gepardi výběh v dolní části areálu, mezi pavilonem šelem a pavilonem goril. Slavností otevření expozice proběhlo 13. června 2004 za přítomnosti velvyslance Jihoafrické republiky a moderátorky Ester Kočičkové.

Kakadu palmový - DUBEN 2021

Kakadu arový dorůstá 55-60 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 850 g. 

Počátek chovu v Zoo Praha se datuje do roku 1995, toho do dnešní doby kontinuálního pak v roce 2008. Tehdy první jedince získala zahrada díky zabavení těchto zvířat pašerákům. V roce 2013 se chovatelé snažili mládě narozené 1. října u nezkušených rodičů alespoň uměle odchovat. Odchov se sice úspěšně podařil. Neočekávaně ale na následky vrozené vady ledvin v lednu 2014 uhynulo. V roce 2014 se narodila další dvě mláďata - 19. června (samec) a 21. října 2014 (samice). Ta se podařilo úspěšně odchovat, přičemž se jednalo o jediné úspěšné odchovy tohoto druhu v evropských zoo za předchozí tři roky.

V roce 2017 se podařilo odchovat samičku, která se vylíhla 20. dubna po 29 dnech inkubace. Úspěch je o to větší, že se jedná o první přirozený odchov v rámci Unie českých a slovenských zoo a zároveň jediné v Evropě odchované mládě za rok 2017.

Na konci roku 2017 byli chováni čtyři samci a pět samic, tedy devět jedinců, což je stejný počet jako ve všech zbylých čtyřech českých zoo chovajících tento druh.

V průběhu roku 2018 bylo odchováno jedno mládě (samice). Ke konci roku 2018 tak bylo chováno deset jedinců (čtyři samci a šest samic). V srpnu 2019 se vylíhlo další mládě.

Kakadu palmoví žijí v pražské zoo v zázemí, ale jedinci odchovaní v Zoo Praha jsou od září 2019 vystaveni v jedné z průchozích expozic Rákosova pavilonu pro exotické ptáky

Lachtan jihoafrický - KVĚTEN 2021

Lachtani jsou šelmy ze vzdáleného příbuzenstva medvědů. 

První lachtani se v pražské zoo objevili v roce 1934. Jednalo se o dva lachtany tmavé (neboli kalifornské), které zoo věnoval Vlasta Burian. V roce 1974 je vystřídali lachtani hřivnatí. Průlom v chovu lachtanů nastal v roce 1991, kdy dorazili přímo z přírody první lachtani jihoafričtí, včetně nejslavnějšího Gastona (uhynul při povodních v roce 2002). Všichni byli velice mladí, a tak s nimi chovatelka začala pravidelně cvičit. Lachtani jsou totiž i v přírodě velice hraví a cvičení je zaměstná a pomůže jim ukrátit dlouhou chvíli. Cvičení je spojeno i s krmením, takže mají chovatelé přehled o tom, kolik ryb které zvíře spořádalo.

Lachtaní expozice v Zoo Praha navozuje atmosféru skalnatého mořského pobřeží jižní Afriky. Její obyvatele můžete pohodlně sledovat z velké tribuny s 250 místy k sezení, nebo třeba z umělé jeskyně nabízející nevšední pohled pod hladinu. Voda v expozici je sladká, ale v zázemí za skalními bloky lachtani využívají menší bazény se slanou vodou.

Vůdcem současné pražské lachtaní rodiny je mohutný samec Meloun, vnuk slavného Gastona. S ním sdílí expozici o poznání drobnější samičky a pravidelně také mláďata. Malí lachtánci však musejí být první dva měsíce doslova na suchu, protože neumějí plavat. První tempa si tedy mláďata zkoušejí v malém bazénku a mezi ostatní jdou až o pár měsíců později. Každý z lachtanů je povahově trochu jiný a chovatelé k nim podle toho přistupují. Seznamte se s nimi během komentovaných cvičení!

Lev indický - ČERVEN 2021

Lvi dominují nad všemi ostatními predátory, kteří žijí v oblasti jejich výskytu (levharti, hyeny, šakalové, různé druhy malých koček).  

V závěru roku 2015 se podařilo získat po dlouhých diplomatických jednáních lvy indické přímo z Indie, což je pro evropský chov velmi cenné. Evropská populace totiž byla tímto obohacena po dvou desítkách let. Dvě samice (Ginni, Suchi) a samec (Jamvan) byli získáni z indického státu Gudžarát, konkrétně ze Zoo Sakkarbaug, která v době příchodu trojice lvů do Prahy chovala 56 příslušníků tohoto poddruhu, nejvíce na světě.

Jelikož se zatím v Ostravě ani Praze nepodařilo odchovat mláďata, došlo v listopadu 2017 k dočasnému přesunu ostravského samce Sohana do Zoo Praha. V zimních měsících probíhalo páření s oběma pražskými samicemi. Během roku 2018 proběhlo testování březosti u obou samic a bylo zjištěno, že Suchi je pro rozmnožování ztracená a pro Ginni je nejlepší umělé oplodnění.

V průběhu roku 2018 byli chováni dva samci a dvě samice:V dubnu 2019 byl chován samec a dvě samice.

  • Jamvan (narozen 5. dubna 2012 v Rampaza Genepool Centre, Indie)
  • Ginni (narozena 20. května 2012 v Zoo Sakkarbaug, Indie) - 2. 1. 2019 podstoupila umělou inseminaci (spermatem samce Jamvana)
  • Suchi (narozena 3. května 2010 v Zoo Sakkarbaug, Indie)

Do počátku dubna 2019 byl samec Sohan (narozen 2003) krátkodobě zapůjčen ze Zoo Ostrava. V Zoo Praha pobýval od konce roku 2017 do 3. 4. 2019, kdy byl převezen zpět do Ostravy.[39] Samice Ginni porodila 23. 4. 2019 mrtvé mládě.[40]

Zvířata obývají velký pavilon šelem a plazů v dolní části zoo.

Tučňák humboldtův - ČERVENEC 2021

Má protáhlý tvar těla vhodný k plavání, veslovitá křídla a nohy, opatřené plovacími blánami, posunuté dozadu. 

Pražská zoo chová tučňáky Humboldtovy už od začátku 60. let 20. století a v současné době patří k úspěšným evropským chovatelům. Dosud se podařilo odchovat kolem stovky mláďat. Současná skupina je tvořena převážně ptáky, kteří se vylíhli v Praze. Mají k dispozici pavilon s umělými skálami, v nichž se nacházejí hnízdní niky, a přírodně pojatý výběh s prostorným bazénem. Krmíme je třikrát denně mořskými rybami, které se jim ještě přisolují a přidávají vitamíny a minerální látky.

Tučňáci patří k ptákům skvěle přizpůsobeným k životu ve vodě. Jejich vzhled se za posledních 45 milionů let příliš nezměnil. Většina druhů dnes obývá chladnější vody jižních moří, neplatí to však pro všechny. Dalo by se říci, že tučňák Humboldtův patří k teplomilným druhům. Vyskytuje se sice na jižní polokouli, ale svým areálem zasahuje až k rovníku. Jinak se ovšem vzhledem ani způsobem života od svých příbuzných neliší. Má protáhlý tvar těla vhodný k plavání, veslovitá křídla a nohy, opatřené plovacími blánami, posunuté dozadu. Zatímco se na souši jen kolébá, ve vodě doslova létá rychlostí až 35 km/h. Hnací silou je při tom pohyb křídel, zatímco nohy slouží jako kormidlo. Ryby i další mořské živočichy včetně hlavonožců a korýšů chytá ostrým zobákem. Loví je pod hladinou, někdy v dost velké hloubce.